Ochrana dřeva, fungicidní asanace objektů proti dřevokazným houbám, plísním a tesaříkovi

Stávající zvýšená kyselost dešťů i půd lesních porostů způsobuje v současné době sníženou kvalitu stavebního dřeva, které je již při zabudování často infikováno některým z nižších druhů plísní. Nedostatečná údržba objektů, chyby při provádění oprav a modernizací budov, jsou hlavní příčinou častého rozšíření dřevokazných hub nejen u starších, ale i relativně nových tesařských konstrukcí, kde došlo z různých příčin ke snížení při substrátu do kyselé oblasti (PH 5,5 – 6,6).

Ochrana dřeva je nutná pro dřevěné prvky, které svojí konstrukcí neposkytují dostatečnou záruku proti působení dřevokazných hub (uzavřené nebo obtížně větratelné prostory jako jsou stropy, zakryté konstrukce podkroví, půdy apod.)

NEJČASTĚJŠÍ A NEJROZSÁHLEJŠÍ ŠKŮDCI DŘEVA JSOU:

1.) dřevokazné houby

Nejčastější a nejnebezpečnější celulózotvorná houba je dřevomorka domácí. Její mycelium je schopné rozkládat celulózu a hemicelulózy ve dřevě, textilu i papíru a tak způsobovat jejich destrukci. U nás ji nejčastěji nalézáme ve vlhkých sklepích, v suterénních bytech, chatách, chalupách a někdy i ve volné přírodě. Dostane-li se nákaza do uzavřeného bytového prostoru s příznivou vlhkostí a teplotou, velmi rychle se vytváří mycelium. To jednak prorůstá dřevem a vyvolává jeho rozklad, jednak vytváří povrchové mycelium (soubor veškerých vláken podhoubí).

Houba vytváří plodnice nejčastěji v místech, kde je slabé proudění vzduchu a dokáže v době zralosti produkovat až 6000 výtrusů na cm² roušky za minutu. Proudem vzduchu jsou pak výtrusy roznášeny po celém objektu, až dojde k úplnému zamoření a neprovede-li se včas radikální asanace, je budova odsouzena k demolici.

Kromě rozšiřování výtrusy existuje ještě možnost dřevomorky s prostými úlomky živého mycelia nebo úlomky napadeného dřeva, které obsahuje živé mycelium. Jsou-li zaneseny do vhodných podmínek, mohou tvořit základ dalšího šíření dřevokazné houby. Např. při asanacích stačí, aby se úlomek napadeného dřeva obsahující živé mycelium uchytil na oděvu, obuvi či nářadí a byl tak přenesen i do jiných objektů na dosud nepostižená místa.

Dřevomorka domácí má velice nepříznivý vliv na lidský organismus. Při dlouhodobém pobytu v zamořeném objektu dřevomorkou vyvolává zvracení, bolesti hlavy a jiné negativní účinky.

2.) dřevokazný hmyz

 

Dřevokazný hmyz napadá poloopracovné i zpracované dřevo, stavení konstrukce, krovy, podlahy, nábytek a jiné dřevěné předměty. Dřevokazný hmyz poškozuje opracované dřevo přímo i nepřímo. Přímo poškozují dřevo larvy i dospělý hmyz, vyhlodávají spleť chodeb skrytých pod povrchem dřeva s vletovými i výletovými otvory. Při větším napadení se chodbičky spojují, vytváření kaverny vyplněné odpadovou drtí, z nichž se sypou hromádky jemných pilin. Časem se znehodnotí tak, že ztrácí pevnost a rozpadá se. Např. nosné trámy a krovy se bortí při zvýšeném vnějším tlaku způsobeném silným větrem a námrazou.

 

a.) červotoč

Červotoči patří mezi největší škůdce opracovaného dřeva. Dospělí jedinci jsou aktivní v letních měsících, poletují ve večerních hodinách, samičky zakládají další generaci v místech předchozí generace. Larvy přezimují a na začátku léta se kuklí. Výchozí otvory vylíhlých škůdců jsou okrouhlé, v průměru kolem 1,5 mm široké a velmi četné, často s hromádkami jemných pilin. Dřevo poškozené červotočem se časem rozpadá a ztrácí pevnost.

b.) tesařík krovový

Tesařík krovový patří spolu s červotočem k největším škůdcům opracovaného dřeva. Tesařík napadá dřevo jehličnatých stromů – ploty, sloupy, trámy, krovy, podlahy. Samička klade 80 až 200 vajíček do spár. Vylíhlé larvy vyhlodávají chodby pod povrhem (později se zavrtávají hlouběji), napadené dřevo se nakonec rozpadá až na drť. Larva vyvíjí 3 až 10 let.